Metodiky

Prostorové modelování ložisek vychází z nutnosti, v rámci dostupných strukturně-geologických, geochemických a ložiskově-technologických parametrů, sestavit co nejvěrnější obraz dané ložiskové struktury a v jejím rámci následně vyhodnotit 3D distribuci konkrétního zrudnění v rámci výrazně heterogenního geologického prostředí. Zásadním problémem je přitom mj. absence jednotné, a moderním analytickým metodám odpovídající, vstupní databáze parametrů nezbytných pro výpočtové modely. Pro vybraná modelová ložiska kritických surovin, byla k dispozici data z 80., 70. let a v řadě případů ještě starších etap geologických průzkumných prací minulého století.  Tato skutečnost je jedním z důvodů, proč není možno, bez dodatečného moderního ložiskového průzkumu, využít celosvětově využívaných softwarových řešení, nehledě na fakt že, pro analyzovaná malá ložiska, jakým je i ložisko grafitu Český Krumlov – Městský vrch, jsou všechny tyto softwary velmi drahé, a pro daná ložiska tedy potenciálně neekonomické. Základem navrhovaného metodického postupu tedy bylo vytvořit, s dílčím využitím existujících, ekonomicky akceptovatelných a komerčně dostupných softwarových aplikací, takové komplexní 3D model morfologie daného ložiska, včetně prostorové distribuce ložiskově - technologických parametrů, které by s využitím možností 3D počítačové grafiky umožňovalo variabilní odhady zásob a případný následný projekt otvírky ložiska.

Citace metodiky

Staněk, F. – Jelínek, J. – Grygar, R. – Franěk, J. – Jarošová, M. (2017): Metodika tvorby a vizualizace 3D modelu ložiska grafitu Český Krumlov – Městský vrch. VŠB-TU Ostrava.

Metodika

Osvědčení o uznání (certifikaci) metodiky (MPO)

Oponentní posudek – RNDr. Miroslav Raus

Oponentní posudek – Ing. Martin Vlastník, CSc.

Předkládaná metodika modelování ložiska kaolinu Jimlíkov východ je unikátní v tom, že specifikuje jednotlivé kroky metodického postupu od pořízení potřebných vstupních údajů z archivní dokumentace, přes uplatnění moderních algoritmů tvorby variantních 3D modelů ložiska, až po odhady zásob a vizualizaci kategorií zásob. Pomocí speciálně vytvořeného programového vybavení je zajištěna kontrola vstupních dat, kompatibilita použitých programů (MS Excel, Surfer, Voxler, SGeMS) a je také realizováno automatické generování výstupů – různých typů vizualizace ložiska ve 2D a ve 3D. Tato metodika spolu s nově vyvinutým programovým vybavením umožňuje vytvářet variantní modely ložiska tohoto a obdobných typů, umožňuje také rychlé aktualizace těchto modelů při doplnění nebo změně vstupních dat (případně i parametrů modelování - například použití více variant parametrů interpolace). Uplatnění popsaných metodických postupů vede k vytvoření aktivního, dynamického komplexního modelu ložiska kaolinu, do něhož lze operativně doplňovat informace na základě prováděného těžebního průzkumu včetně variantních odhadů zásob podle zadaných podmínek využitelnosti.

Citace metodiky

Staněk, F. – Jelínek, J. – Grygar, R. – Jarošová, M. (2017): Metodika tvorby a vizualizace 3D modelu ložiska kaolinu Jimlíkov - východ. VŠB-TU Ostrava.

Metodika

Osvědčení o uznání (certifikaci) metodiky (MPO)

Oponentní posudek – RNDr. Miroslav Raus

Oponentní posudek – Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.

Prostorové modelování ložisek vychází z nutnosti, v rámci dostupných strukturně-geologických, geochemických a ložiskově-technologických parametrů, sestavit co nejvěrnější obraz dané ložiskové struktury a v jejím rámci následně vyhodnotit 3D distribuci konkrétního zrudnění v rámci výrazně heterogenního geologického prostředí. Zásadním problémem je přitom mj. absence jednotné, a moderním analytickým metodám odpovídající, vstupní databáze parametrů nezbytných pro výpočtové modely. Pro vybraná modelová ložiska kritických surovin, byla k dispozici data z 80., 70. let a v řadě případů ještě starších etap geologických průzkumných prací minulého století. Tato skutečnost je jedním z důvodů, proč není možno, bez dodatečného moderního ložiskového průzkumu, využít celosvětově využívaných softwarových řešení, nehledě na fakt že, pro analyzovaná malá ložiska, jakým je i ložisko uranu Brzkov, jsou všechny tyto softwary velmi drahé, a pro daná ložiska tedy potenciálně neekonomické. Základem našeho navrhovaného postupu tedy bylo vytvořit, s dílčím využitím existujících, ekonomicky akceptovatelných a komerčně dostupných softwarových aplikací, takové komplexní 3D modely morfologie vybraných ložisek, včetně prostorové distribuce uranu, které by s využitím možností 3D počítačové grafiky umožňovalo variabilní odhady zásob a případný následný projekt otvírky konkrétního ložiska.

Citace metodiky

Staněk, F. – Jelínek, J. – Grygar, R. – Staňková, J. (2018): Metodika tvorby a vizualizace 3D modelu ložiska uranu Brzkov. VŠB-TU Ostrava.

Metodika

Osvědčení o uznání (certifikaci) metodiky (MPO)

Oponentní posudek – RNDr. Miroslav Raus

Oponentní posudek  - Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.

Cílem certifikované metodiky je vytvořit nástroj pro rozhodovací proces týkající se využití konkrétní nerostné komodity.

Metodika

Osvědčení

Posudky

Navržená metodika zajistí optimalizaci větrání dolu při naplnění záměru dotěžení zásob nad štolovým horizontem Český Krumlov (+ 500m n.m.), resp. otvírku nového patra na lokalitě Městský Vrch, popř.  Lazec a Bíca. V případě realizace  záměru byla navržena pro tuto lokalitu nová dobývací metoda.

Cílem navržené metodiky je konstrukce nové větrní sítě na základě požadavků nové dobývací metody.

Metodika

Osvědčení

Hlavním cílem metodiky je zpracování návrhu dobývací metody vhodné pro dotěžení zásob s minimálními dopady na životní prostředí a s maximálním využitím stávajících důlních děl. Dalším důležitým aspektem volby dobývací metody je minimalizace odpadních materiálů vzniklých při ražení otvírkových a přípravných důlních děl. Tyto materiály v případě vyvážení na povrch a v případě další dopravy by rovněž negativně ovlivňovaly z hlediska prašnosti životní prostředí a proto je snahou tyto materiály podrtit v podzemí a využít jako základkový materiál při návrhu dobývací metody.

Metodika

Osvědčení

Hlavním cílem metodiky je zpracování postupu návrhu vhodných dobývacích metod a technologií vhodných pro těžení zásob kritických surovin s minimálními dopady na životní prostředí a s ohledem na ekonomiku.

V rámci projektu jsou řešeny lokality, které již zpravidla byly v minulosti těženy, proto mají zpracovány projekty dobývacích metod, které byly na daných ložiscích využívány. Příkladem je směrné sestupkové dobývání v lávkách na zával (ložisko grafitu Český Krumlov), metody komora-pilíř s plavenou základkou, diagonální stěnování s plavenou základkou a komora s betonovými pilíři (ložisko Cínovec), sestupkové lávkování na zával pod umělým stropem (Dolní Rožínka, Brzkov), lomové dobývání (zátinkování, komorování, lávkování, ložisko kaolínu Jimlíkov.

Metodika

Osvědčení

Geomechanické vlastnosti hornin a horského masívu do značné míry ovlivňují volbu dobývací metody, technologii dobývání a vyztužování důlních děl. Z tohoto důvodu je velmi důležité správně vyhodnotit geomechanické vlastnosti hornin a masívu. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci ČR neexistuje jednotná metodika pro vyhodnocování těchto vlastností, je hlavním cílem metodiky zpracování postupu pro vyhodnocení geomechanických vlastností hornin ve vztahu k dobývání ložisek nerostných surovin.

Při zpracování této metodiky byl brán velký zřetel na zahraniční zkušenosti s vyhodnocováním geomechanických vlastností. Z rešeršních materiálů vyplynulo, že moderní pojetí geomechaniky je založeno nejen na laboratorním stanovování fyzikálně-mechanických vlastností hornin tvořících horninový masív, ale především na detailním popisu masívu jako celku.

Metodika

Osvědčení