Název projektu
Ověření a aplikace metodiky pro účely hodnocení externalit rekultivovaných a sanovaných ploch hornické krajiny
Kód
SP/201097
Předmět výzkumu
- Předmět výzkumu: Hodnocení funkcí porostů na rekultivovaných a sanovaných plochách hornické krajiny.
- Anotace předmětu výzkumu: Těžba surovin, výrobní procesy a ukládání odpadů na povrch způsobují zásadní změny dosavadního charakteru životního prostředí a člověk zde působí jako krajinotvorný faktor. Veškeré vedlejší efekty vzniklé báňskou činností se nazývají externality a lze je rozdělit na negativní a pozitivní. Příkladem negativních externalit jsou kontaminace vody, půdy či složiště vytěžené hlušiny. Naopak příkladem pozitivních externalit je snížení nezaměstnanosti nebo zvýšení biodiverzity na rekultivovaných plochách hornické krajiny.Tyto externality se dají hodnotit například podle Hesenské metody (1992), která je v současné době upravována pro potřeby hornické krajiny.Do výpočtu pozitivních externalit lze zahrnout i výsledek hodnocení úspěšnosti provedených rekultivací. Jelikož nová podoba antropogenních ploch je často dosažena cestou lesnické rekultivace, hrají vzniklé lesní porosty a jejich schopnosti (funkce) v tomto hodnocení klíčovou roli.
Hodnocením funkcí lesních porostů se zabývá metodika „Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR“ (Vyskot a kol. 2003), která je založena na ekosystémovém pojetí lesních ekosystémů. Základem hodnocení je reálný potenciál funkcí lesů, reálný aktuální efekt funkcí lesů a aktuální společenský efekt funkcí lesů
Výsledkem je finanční vyjádření reálných efektů jednotlivých funkcí lesů (rekreační, naučná, vodohospodářská, půdoochranná, atd.) nebo celkový reálný efekt lesa. Metoda je aplikovatelná například na stanovení výše ujmy nebo na hodnocení funkcí lesních porostů.
Cílem předkládaného projektu je ověřit zdali metodika „Vyskot a kol. 2003“ je vhodná pro účely hodnocení provedených lesnických rekultivací jakožto pozitivních externalit báňské činnosti, popřípadě ji modifikovat pro další vhodnou aplikaci.
- Zdůvodnění potřebnosti projektu:
Cilem všech rekultivací a sanací je opětovné začlenění poškozeného či narušeného ekosystému do okolní krajiny. Je známa vysoká hodnota lesnických rekultivací a pozitivní vliv lesních porostů na tvorbu nových půdních substrátů, zlepšování mikroklimatu, vytváření vhodných stanovišť pro živočichy apod. Mnoho takto nově vzniklých ekosystémů představuje hodnotné části hornické krajiny a v dnešní době jsou známy případy, kdy nový ekosystém dosahuje větších ekologických hodnot než území, jenž zde bylo před zásahem. Většina těchto lesnických rekultivací přechází z hlediska následné péče do správy lesních podniků a jsou pro ně zpracovávány lesní hospodářské plány či osnovy. Co však je v této problematice naprosto nedostačující, je zpětné hodnocení provedených rekultivací a sanací a samotné hodnocení produkčních i mimoprodukčních funkcí vzniklých porostů (rekreační,vodohospodářská, půdoochranná, apod.). Toto hodnocení je pak klíčové pro možnost ocenění hodnoty pozemku (zdali jeho hodnota stoupla v porovnání před zásahem či nikoli), finanční vyjádření způsobené škody nebo ujmy na funkcích (například škoda na funkcích způsobená holosečí porostů z důvodu komerčního využití).
Pro hodnocení funkcí lesů na přirozených půdách byla zpracována a dnes již mnohokráte aplikována metoda Vyskot a kol. (2003), podle níž se hodnotí funkce lesů v České republice, ale i v zahraničí. Pokud by byla tato metoda shledána vhodnou (nebo s drobnými úpravami) i pro účely hodnocení hornické krajiny, měla by velký přínos pro oceňování nově vzniklých ekosystémů nejen v Moravskoslezském kraji, ale i pro ostatní rekultivované a sanované části České republiky.
Metoda je dále uplatnitelná pro potřeby finančního vyjádření ekologické a ekonomické hodnoty území, pro jehož účely byla zpracována Hesenská metoda. Jedním z bodů této metody je hodnocení funkcí ekosystému z hlediska jeho zralosti. Jelikož se v případě rekultivací jedná o ekosystémy převážně lesní, byla by metoda Vyskot a kol. v případě prokázané vhodnosti velice přínosná.
Rok zahájení
2010
Rok ukončení
2010
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel