Ing. Eva Grenová, Ph.D. vystudovala navazující magisterské studium systémové inženýrství v oblasti surovin na naší katedře. Svůj titul Ph.D pak získala na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB – TUO. Původně chtěla pokračovat na katedře ekonomiky a systémů řízení se svými kamarády, ale zúčastnila se Konference BOZP, kterou pořádala právě Fakulta bezpečnostního inženýrství. Zaujala ji přednáška paní doc. Procházkové, která spojila obor systémového inženýrství a bezpečnost práce, ve kterém již měla paní doktorka pracovní zkušenosti, a tak se vydala touto cestou. Paní doktorka již od svých studijních let pracuje v rodinné společnosti KARO EXPORT - IMPORT, spol. s r. o., kterou založil její tatínek. Společnost se zabývá vzděláváním a školením BOZP a samotným praktickým výkonem v oblasti BOZP na stavbách. Ve firmě mu pomáhala již od svých studijních let a nyní je jednatelkou společnosti.

Nyní Vám již položím pár otázek.

Co Vás motivovalo pokračovat ve stopách vašeho otce? 

Na to je velmi jednoduchá odpověď. Můj otec. Už si ani nepamatuji, kdy jsem začala u tatínka „pracovat“. Asi to bylo na základní škole, kdy jsem po tatínkovi chtěla peníze na kino a on mi odpověděl, že mi je nedá, ale že si je mohu vydělat. Tak jsem začala ve firmě pomáhat a tatínek mi pak nějakou tu korunu dal. Tatínek je ekonom. Když jsem začala studovat střední ekonomickou školu, tak mi zařadil v rámci brigády právě ekonomickou praxi. Po střední škole jsem začala vyhledávat obor s technickým zaměřením.

Co Vás vedlo ke studiu systémového inženýrství v oblasti surovin?

Tenkrát jsem ještě nevěděla, kam mě život zavane, ale při prostudování obsahu oboru jsem měla pocit, že ať už budu dělat cokoli, studium využiji, a to především v těch vyšších manažerských postech, a nebyla jsem vůbec daleko od pravdy. Z tohoto důvodu jsem nejdříve vystudovala bakalářský obor Informační a systémový management, následně pak navazující magisterské studium Systémové inženýrství na Katedře ekonomiky a systémů řízení.

Připravilo Vás studium na naší katedře na pracovní život? 

Ano. Po ukončení střední školy jsem v tatínkově firmě zůstala a začala rozvíjet svou účetní praxi, ale s nabytými zkušenostmi z vysoké školy, které stále více přibývaly, jsem začala více a více rozumět firmě jako systému a snažila se o jeho maximální optimalizaci. Tatínek, v té době padesátník, mi nechal více méně volnou ruku.

Využíváte získané zkušenosti a dovednosti právě ze studia? 

Ano, v maximální míře, jak jen to jde. Tím, že byl obor zaměřen také na informatiku, na tvorbu informačních systémů, počítačovou gramotnost, automatizaci, a další, mohla jsem ve firmě působit v podstatě sama i na úrovni IT technika, vývojáře, manažera, ekonoma, účetní (účetnictví bylo také součástí studia), personalisty, PR specialisty (marketing a management byl také součástí studia), a vlastně všech postů, na kterých stále využívám informační nástroje pro tvorbu reklamních materiálů, tvorbu vývojových diagramů a další, které jsem se naučila právě při studiu na VŠ. Obor je velice všestranný.

Je něco, co jste postrádala během studia a doporučila zařadit do výuky? 

Zařadila bych do všech studijních oborů mzdovou gramotnost. Lidé si dnes neumí spočítat, kolik dostanou na výplatu, jak je to vlastně s hrubou a čistou mzdou, kolik za ně musí zaměstnavatel odvést peněz státu, a podobně.

Proč byste doporučila studium právě na katedře ekonomiky a systémům řízení svým následovníkům?

Po studiu jsem mohla nastoupit v podstatě na jakoukoli pozici v jakékoli společnosti. Samozřejmě, že se odbornost musí vždy doladit praxí. Měla jsem a mám znalosti, které jsou uplatitelné v každém oboru, protože v dnešní době jsou informační systémy v každé společnosti a samozřejmě se rozvíjejí dál. Nahlížení na jakýkoli problém jako na fuzzy systém mi dává možnost pochopení a nabízí mnoho možností řešení.

Paní doktorko děkuji za rozhovor a přeji mnoho pracovních i osobních úspěchů!

Za web K545 Ing. Kateřina Pekarčíková

Katedra Ekonomiky a systémů řízení HGF VŠB – TU Ostrava představuje svého dalšího úspěšného absolventa. Ačkoliv David Klíč absolvoval bakalářské studium oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin v roce 2017. Své další studium se rozhodl uskutečnit v Dánsku, kde studoval bakalářský program (PBA) na International Business Academy obor International Sales and Marketing Management. Po absolvování zůstal v zahraničí. Pracuje ve společnosti East Metal A/S na pozici Sales Engineer.

První otázka našeho rozhovoru se nabízela sama. Co Vás Davide vedlo k rozhodnutí pokračovat ve studiu v zahraničí?

Hlavním důvodem bylo zlepšit mé jazykové dovednosti, lépe porozumět mezinárodnímu obchodu a všeobecně kulturním rozdílům. Původně jsem ale s partnerkou přemýšleli nad Erasmem ve Španělsku během našeho magisterského studia. Bohužel její fakulta nebyla k ročnímu Erasmu příliš otevřená, a tak jsme hledali jiné možnosti a nabízelo se právě studium v Dánsku, o kterém jsme slyšeli od kamarádů.

Jelikož jsem Vás vedl, jako vedoucí bakalářské práce nemůžu se nezeptat, zda Vás bakalářské studium dostatečně připravilo pro náročné studium v zahraničí.

Z velké části ano. Určitě by byl ale trošku problém v anglickém jazyce, kdybych již před VŠB nestudoval na jazykovém gymnáziu angličtinu. To ale neznamená, že by se to nedalo dohnat a měl jsem tu i spolužáky, kteří přišli z technických oborů středních škol, kde se často na angličtinu moc nehledí a taky se ji zvládli svépomoci doučit.

Protože můžete srovnat studium v ČR i v zahraničí, v čem spatřujete přednosti našeho studijního programu, a naopak v čem vidíte příležitosti ke zlepšení?

V obou případech je to volnost. V ČR je často kladen na studenty velký tlak a během studia musí absolvovat nespočet testů a zkoušek. To má za následek během studia stres ale zároveň připravenost. Naopak v Dánsku je ten tlak velice mírný a studenti nemají ze studia takový stres jako by měli v ČR, zároveň ale pak mají tendence studium flákat. Proto bych viděl kompromis a nejlepší variantu někde na půli cesty. Víc otevřenosti pro plánování aktivit a kreativitu při studiu v ČR by studentům určitě prospělo.

Velké plus však vidím ve stážích během mého studia v Dánsku, které jsem dvakrát musel absolvovat jakožto součást studijního programu. Tyto stáže mi daly možnost aplikovat mé znalosti v praxi a zlepšit mou výchozí pozici při vstupu na trh práce. Bohužel firmy v ČR často stážisty moc neberou, proto doufám, že se to v budoucnu zlepší a budou ke studentům otevřenější. Tyto stáže můžou firmám často přinést velice zajímavé informace a lidské zdroje, ze kterých Dánské společnosti ohromně benefitují. Studenti takto často najdou práci, se kterou se seznámili již při studiu a nemusí se s firmou a jejími procesy seznamovat od úplného začátku.

Je pěkné slyšet, že studium na naší fakultě Vás dostatečně připravilo k dalšímu studiu. Jak je to však s uplatněním nabytých znalostí a dovednostmi v praxi. Můžete se ve svém pracovním životě opřít o ně opřít? Je něco, co postrádáte a co byste doporučil zařadit do výuky nebo čemu věnovat více pozornosti?

Ano, mnoho mých zkušeností uplatňuji v mé nové práci. Hlavně jsem se však naučil, jak rychleji porozumět novým problematikám a udělat si v každodenních úkolech strukturu. Jak jsem již zmínil v předchozím komentáři, doufám že se prohloubí spolupráce škol s firmami, takže se studenti mohou s praxí seznámit již během studia. Musím zde říct, že v rámci mého studia oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin bylo seznámení s praxí velice dobré a nabil jsem plno cenných dovedností. V tomto hledisku je však stále velký prostor na zlepšení.

Co Vás vedlo ke studiu, které se věnuje ekonomice surovin?

Vždy jsem se chtěl naučit jak něco z technického hlediska, tak něco z ekonomického hlediska. Proto byl tento obor skvělou volbou a naplnil moje očekáváni.

Mezi Dánském a Českou republikou je řada rozdílů. Lze tedy předpokládat, že se budou odlišovat i kulturní rozdíly. Na co jste si musel zvyknout? Co je zkrátka zcela jinak než v ČR?

Lidé jsou zde mnohem víc uvolněnější a nežijí v takovém stresu. To jsem poznal jak během studia, tak v mojí práci. To má za následek větší pracovní efektivitu. Naučit se však žít Dánský pohodový životní styl „Hygge“ není pro někoho, kdo přichází z často vypjatého Českého prostředí až tak jednoduché.

Někdy mě taky však uchvacuje geografická neznalost Dánů. Například někteří byli několikrát v Praze, ale ČR jim nic neříká. Avšak nevím, jestli by toto mohli tvrdit i cizinci či studenti v ČR o nás. 

Pokud můžete posoudit, jak se Dánové staví k těžbě nerostných surovin?

Dánsko je známé jako jedna z nejekologičtějších zemí světa, a proto zde těžba nerostných surovin jako je uhlí či železná ruda vůbec neprobíhá. Hlavní těženou surovinou je kamenivo či písek anebo také vápenec/ křída, které byly použity na vybudováni mnoho Dánských památek.

Celkově se Dánsko snaží najít udržitelnou náhradu, za nerostné zdroje a snížit tak svůj ekologických dopad na přírodu. Určitě ale mnoho Dánů chápe, že ne všechno se dá okamžitě nahradit a bude se muset počkat na vývoj nových technologií.

Vzdálenosti se díky komunikačním technologiím zkracují, a tak zůstat v zahraničí není takový problém jako v nedávné minulosti. Přesto mi Davide v závěru se zeptat, co Vás přimělo zůstat v Dánsku? Je to příroda, kultura či lidé? Nebo od každého něco?

Příroda určitě ne, Dánsko je taková holá placka. Sice zde jsou krásné písečné pláže, ale já mám mnohem raději hornatou krajinu. Lidé jsou tady mnohem přívětivější, a to určitě pomáhá v mém každodenním životě mimo domov.  Zatím máme s přítelkyní v plánu ještě nějakou dobu v Dánsku zůstat, abychom nabrali cenné zkušenosti, ale určitě se chceme do ČR jednou vrátit.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám hodně dalších pracovních úspěchů.

Také děkuji a přejí Vám také hodně zdaru ve Vaší práci.

Za web K545 Michal Vaněk

Rozhovor s absolventkou oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin Ing. Silvií Bogdanovou

28 a 29. 6. 2021 proběhla slavnostní promoce nových inženýrů a bakalářů. Všem úspěšným absolventům blahopřejeme. Úspěšné zakončení studia nesporně bude patřit k významným životním okamžikům, avšak pro každého absolventa čeká po úspěšných státních závěrečných zkouškách ještě jeden neméně náročný úkol. Uspět na trhu práce.

Jsem opravdu rád, že našim absolventům se to daří. Příkladem je Ing. Silvie Bogdanová. A jsem proto rád, že jsem mohl slečnu Silvii vyzpovídat v rámci našeho seriálu rozhovorů s absolventy naší katedry.

Silvie absolvovala v roce 2004 a je inženýrkou v oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin. Aktuální pracovní pozice je Finance Officer, Sojitz Coal Mining, Brisbane, Australie.

Pokud to není příliš osobní, jak se to tak stalo, že jste se ocitla u protinožců?

Do Austrálie jsem přijela v roce 2010 za studiem angličtiny a za poznáním této země. Původní plán byl strávit tu osm měsíců, avšak čas ubíhal a po 7 letech jsem získala australské občanství. Když se teď otočím zpátky, vůbec by mě nenapadlo, že se z původně studijně cestovatelského výletu může stát dlouhodobější mise.

Je potěšitelné, když naší absolventi se uplatní přímo v oboru. Vám se to podařilo. Byla to přímá cesta nebo ta cesta Vaší kariéry byla klikatější?

V České republice jsem pracovala ve firmách působících v oblasti automotive, marketingu a distribuce. Člověk neustále profesně rostl, v mém případě to bylo v rámci obchodním oddělení. Do Austrálie jsem přiletěla se statusem student a přivydělávala jsem si na klasických studentských brigádách. V podstatě to bylo období kariérní pauzy, protože získání kvalifikované práce je v Austrálii podmíněno získáním pracovních víz.

Každopádně, když jsem se rozhodla, že svoje další působení spojím s Austrálií. Získala jsem pracovní vízum/permanentní visa a vysokoškolský diplom z VSB univerzity mi pomohl získat práci jako mzdová účetní. Poté jsem pracovala ve stavební firmě jako personální asistentka.

V současnosti již druhým rokem pracuji pro těžební firmu, která se zabývá hlubinným i povrchovým dobýváním uhlí. Jsem tedy v celé své profesní kariéře nejblíže tomu, co jsem studovala.

Nemůžu se nezeptat, zda jste musela začít od samotného začátku, nebo jste se mohla opřít i o znalosti a dovednosti, které jste nabyla při studiu na HGF?

V mé současné práci využívám znalosti numerických metod a statistiky, marketingu a určitě mi celkově pomáhá přehled znalostí dobývání. Samozřejmě v každé firmě se učíte „její“ systém/software a infrastrukturu společnosti. Vysoká škola vám zprostředkuje vetší rozhled v oboru a otevře možnosti k získání kvalifikované práce. Častokrát získáte automaticky vyšší pracovní pozici, než když se do firmy hlásíte jako středoškolák.

Pokud se ohlédnete zpětně, co jste nejvíce postrádala ve své znalostní výbavě a čemu byste věnovala při studiu více pozornosti?

Dle mého názoru bych věnovala ještě více pozornosti studiu angličtiny. Určitě by bylo přínosem se naučit terminologii z oboru dobývání ložisek, ekonomiky a marketingu. To by mohla byt konkurenční výhoda, kterou vám žádná jiná fakulta nenabídne. Také bych studentům přála, aby mohli absolvovat více výjezdů do těžebního průmyslu v Česku, a když bude jen trochu možnost tak také do zahraničí. Pak ta teorie dostává reálný obrys a to co vidím jen v počítači v kanceláři, by si dokázala lépe představit v praxi.

V čem se odlišuje Vaše podniková kultura od kultury v českých podnicích?

Nevím, zda tohle můžu objektivně posoudit, neboť jsem pracovala v těžebním podniku jen v Austrálii, takže to srovnání mi chybí.

Můj osobní názor je, že Australané přikládají až enormní důraz zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, přičemž kladou vysoký nárok na výkon a produktivitu. V České republice kladou důraz na rekultivaci po těžbě.

Australská společnost se více věnuje problematice diskriminace a jiných negativních projevů na pracovišti. Cítíte, že podpora právního systému je pro tuto kulturu prioritní. Pracovní práva jsou tu široce respektována a uplatňována.

Pokud můžete posoudit, jak vnímají těžbu nerostných surovin obyvatelé?

Porovnání postoje české a australské veřejnosti k těžbě nerostných surovin je ovlivněn kulturní rozličností, ekonomikou a geografickou situací. V první řadě je kladen důraz na minimalizaci ekologických dopadů těžby. Ani tady si nikdo nepřeje ekologickou pohromu, kterou by necitlivá těžba mohla přinést. Na druhou stranu zde necítím takový tlak na rekultivační práce. To přisuzuji právě geografii a rozloze území.

Samozřejmě řada lidí je spjata přímo i nepřímo s těžebním průmyslem, jsou na něj vázáni existenčně. Navíc pro každou zemi je těžební průmysl odvětvím, které se podílí na hrubém domácím produktu.

Přece jen nežijete za humny, jak se říkává. Nedá mi to, a proto bych na závěr našeho rozhovoru chtěl zaměřit právě na Austrálii. Co Vás na ní učarovalo, že jste se rozhodla žít zrovna tam? Je to příroda, kultura či lidé? Nebo od každého něco?

Na Austrálii mám ráda teplé klima a oceán. Domnívám se, že Austrálie je země příležitostí.  Přišlo mi snadnější tu realizovat své sny a je tu vyšší životní úroveň.

Nejtěžší je pro mě žít daleko od mé rodiny. Chybí mi evropská kultura: když se dostanu do Evropy doslova si užívám procházky historickými centry měst, ta atmosféra, když si můžete posedět v křivolakých uličkách je mi vzácnosti a potěšením.

Mám dobrodružnou povahu, nebojím se výzev a ráda poznávám cizí kraje, zvyklosti a různé kultury. To jsou důvody mého vycestování, sama bych ale na začátku nikdy nepřipustila, že se tu nakonec usadím. Za svůj domov, ale stále považuji Českou republiku. Kromě rodiny tu stále mám mnoho milých přátel. Jednou, když emigrujete,  žijete dva životy, kde nemůžete byt ani bez Evropy, ale ani bez oceánu a slunce.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně dalších pracovních úspěchů.

Za web K545 Michal Vaněk

EKONOMIKU SUROVIN JSEM CHTĚL VŽDY STUDOVAT, INSPIROVAL MĚ AMERICKÝ SERIÁL DALLAS

Přinášíme Vám rozhovor s Petrem Borou, absolventem našeho oboru. Petr s námi stále spolupracuje a je vděčen svému dobrému rozhodnutí jít po absolvování střední průmyslové školy studovat obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin na fakultě HGF, VŠB-TUO, jehož přímým pokračovatelem je dnešní program Ekonomika surovin.

Petře, děkuji, že jsi přijal návrh na malé interview. Na úvod Ti položím dvě zcela jednoduché otázky. Jaké bylo tvé studium, a jak se ti daří v praxi?

Předně děkuji za příležitost zprostředkovat zkušenosti se svým studiem všem těm, kteří zvažují podat přihlášku na nový studijní program Ekonomika surovin, fakulta HGF.

Ta první otázka není ale vůbec jednoduchá! (Smích…).

Své studium jsem začal v roce 2006. Po prvním semestru jsem byl nadšený stylem výuky a pak už jsem si byl celé studium jist, že školu úspěšně dokončím.

V roce 2009 jsem absolvoval bakalářské studium, 2011 magisterské. Získal jsem titul Ing. a pak jsem v roce 2014 dokončil i doktorské studium (Ph.D.). Díky programu ERASMUS jsem také studoval dvakrát jeden semestr v zahraničí na partnerské univerzitě. Po nějakém čase jsem ještě absolvoval i dvouleté manažerské studium (MBA).

V práci se mi daří velmi dobře i díky tomu, že mé studium mě na ni velmi dobře připravilo.

Jaké důvody si měl k tomu, abys studoval Ekonomiku a řízení v oblasti surovin, jak si sám správně řekl dnešní program Ekonomika surovin?

To má jednoduché vysvětlení. Chtěl jsem studovat „něco“ ekonomického, technického a přírodovědného. Pokusím se to ještě vysvětlit detailněji. V polovině 90. let běžel v televizi veleúspěšný seriál Dallas (1978 až 1992) o naftařské rodině, která těžila, zpracovávala a prodávala ropu, konkrétně v USA, státě Texas a městě Dallas. Moc se mi ten seriál líbil. A já jsem proto chtěl být těžařem, manažerem a vlastníkem těžební firmy. Rozumět financím, těžbě a strategii řízení podniku. Prostě rozumět surovinovému byznysu. Obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin (dnešní Ekonomika surovin) proto byla pro mě jasná volba. A bylo to určitě jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí! Tímto rozhodnutím to ale neskončilo.

Jak už jsem řekl, po získání titulu Ing. jsem pokračoval ve studiu doktorském. V něm jsem začal učit své o trochu mladší vrstevníky. Získal jsem první praxi a moc mě to bavilo. Celkově jsem učil 3 roky jako doktorand a další 4 roky jako externista i v době, kdy jsem už naplno pracoval ve významné strojírenské firmě. Bylo to hodně náročné, ale jsem za to moc rád. Musím proto poděkovat i mé mateřské katedře za tuto příležitost.

Jak si zvládl přechod do praxe? Přeci jenom studoval si na VŠ celkem 8 let. Teď si v praxi celkem 5 let.

To je to, co mě nejvíce mile překvapilo. Tím, že jsem studoval obor zaměřený na různorodé předměty, hlavně technicko-ekonomického směru, neměl jsem žádný problém s adaptací. Měl jsem pocit, že jsem na správném místě. Více než ¾ firemních procesů jsem rozuměl. A zbytek jsem se naučil, protože už jsem měl ze školy dobré základy. Samozřejmě, měl jsem také štěstí na lidi - vynikající nadřízené a zkušené kolegy kolem sebe. A takové mám dodnes. Těm patří také mé poděkování.

Proč bys doporučil studovat tento obor tvým následovníkům?

Konečně jednoduchá otázka, Lenko! Bez surovin světový zpracovatelský průmysl nemůže existovat. Proto je jasné, že těžit se bude pořád! Surovinový ekonom / manažer je krásné a potřebné povolání. Ale těch možností uplatnění je samozřejmě mnohem více. Já jsem toho také částečně příkladem. Nicméně jsem přesvědčen, že se ještě k surovinám vrátím.

To bylo vyčerpávající. Nezbývá mi, než Ti upřímně poděkovat za rozhovor a přeji hodně dalších pracovních úspěchů.

Já Ti také děkuji, bylo mi potěšením a tobě přeji především zdraví a úspěšný start do Tvé budoucí pracovní kariéry. Celému programu Ekonomika surovin pak přeji hodně spokojených studentů a všem zájemcům o studium doporučuji podat přihlášku na, odkaz zde: https://prihlaska.vsb.cz/uchazec/studium/6.

Text a vedení rozhovoru: Ing. Lenka Tkačíková, Ph.D.

Jaká byla vaše profesní dráha po ukončení studia?
Po dokončení doktorského studia jsem nastoupil jako akademický pracovník na vysokou školu v Olomouci. Již během doktorského studia jsem začal koketovat s politickou kariérou a v roce 2018 jsem se stal členem Zastupitelstva města Havířov.

Jakou aktuálně zastáváte pozici a co na ní považujete za nejnáročnější?
Momentálně mám akademickou kariéru „pozastavenou“ :-) a naplno se věnuji pozici projektového manažera/zástupce ředitele ve společnosti CEVYKO, a.s. CEVYKO, a.s. je novou akciovou společností 100 % vlastněnou municipalitami, tedy bez soukromého kapitálu. Cílem je vybudovat moderní zařízení na zpracování odpadů tak, aby byly naplněny všechny legislativní požadavky nejen EU, ale i ČR. Dalším cílem je, aby budoucí poplatky za zpracování odpadů, pro občany měst a obcí zapojených v projektu, nebyly neúnosné. Se změnou legislativy se totiž razantně mění podmínky skládkování pro obce. Projekt CEVYKO je v podmínkách ČR jedinečný např. uvažovanou technologií apod. Bude to technologický skvost ve zpracování odpadů, inspirujeme se totiž nejlepšími projekty nejen na území Evropy. Nejnáročnější byl asi přechod z akademického prostředí do světa reálného prostředí firmy a s tím navazující desítky jednání a zodpovědnost za dodanou důvěru pomoct uvést tento projekt z papíru do realizace. Těm, co mi svěřili důvěru, budu za tuto zkušenost vděčný o to více, protože se jedná o veřejné finanční prostředky.

Pokud byste se ohlédl za svým studiem, jak byste hodnotil obsahovou náplň oboru.Jaké předměty nebo oblasti byly nejpřínosnější pro vaši aktuální pracovní náplň?
Myslím si, že předměty byly poskládány tak, aby naplnily požadavky jak teoretické, tak praktické části pro manažerské pozice ve firmách, ale i možnosti pokračovat v akademické kariéře na řadě vysokých škol nejen v ČR. Sám za sebe bych ještě studium prohloubil o působení odborníků z praxe a jejich pohled na „svět“. Vysoká škola dodá potřebné teoretické znalosti, dodá i určitou praxi, ale reálný svět firem je trošku jinde a pokud se povede katedře tyhle dvě oblasti propojit, bude zase o krok dál v konkurenceschopnosti jak vysokých škol, tak jejich absolventů. Nepřínosnější předměty, pro profesní zaměření, byly v oblasti podnikových financí a managementu. Celých 8. let studia na katedře mi dalo správný základ i pro politickou kariéru.
Existuje naopak obsahová oblast, kterou považujete za méně užitečnou pro váš profesní život?
Trošku to zlehčím. Čekám, kdy v práci nebo v životě dojde na vybrané kapitoly z matematiky a fyziky, protože nám na přednáškách bylo řečeno, že se s tím setkáme i v běžném životě :-)
Ale chápu, že na technické škole byly tyto předměty důležité, a nakonec na ně člověk vzpomíná s úsměvem.

Proč byste doporučil studovat studijní programy na katedře Ekonomiky a systému řízení svým následovníkům?                                            

Za prvé je to osobní přístup ke studentům. A za druhé. Určitě bych se nenechal odradit dekarbonizací regionu a přechodem na zelené hospodářství. Těžit se bude pořád a nekončí to jen u fosilních paliv. Nakonec bude stejně potřeba někoho, kdo to spočítá a bude řídit :-) Katedře přeji mnoho úspěšných absolventů a všem hlavně zdraví v tomto covid období.
 

Katedra 545  přináší další rozhovor s našimi absolventy. Tentokrát se o své zkušenosti podělil Ing. Marek Ballarin, Ph.D., který pracuje ve firmě ISOTRA a.s.

Jak jste se vlastně po ukončení studia ocitl v podniku ISOTRA a.s. a jakými pozicemi jste v podniku prošel?

Reagoval jsem na nabídku práce na internetu. Přes personální agenturu jsem byl vybrán až k osobnímu pohovoru přímo v podniku, a poté již věci nabraly rychlý spád. J Před touto pracovní pozicí jsem pracoval rovněž jako obchodní zástupce pro německy hovořící země, ovšem u jiné společnosti.

Jakou aktuálně zastáváte pozici a co na ní považujete za nejnáročnější?

Pracuji jako obchodní zástupce pro rakouský trh se stínící technikou. Nejnáročnější je komunikace na vysoké technické úrovni se zákazníky a samozřejmě v cizím jazyce – němčině. Produkty stínící techniky jsou složité samy o sobě, byť to tak na první pohled úplně nevypadá.

Pokud byste se ohlédl za svým studiem, jak byste hodnotil obsahovou náplň oboru. Jaké předměty nebo oblasti byly nejpřínosnější pro vaši aktuální pracovní náplň?

Obsahová náplň studia na mě vždy působila velmi komplexně pro oblast ekonomiky, obchodu, marketingu či podnikání. Po dobu studia na VŠB – TU Ostrava jsem si vždy vážil nejvíce praktických poznatků učitelů, kteří nám je následně předávali. Tyto informace a zkušenosti jsou vždy k nezaplacení. Pro mou pracovní náplň byly samozřejmě nejvíce přínosné předměty jako Ekonomika, Management, Systémy cen, Marketing, Obchodní a pracovní právo, Analýza hospodářských operací, Obchod surovinami a Němčina (snad jsem na žádný předmět nezapomněl – to by mě mrzelo).

Existuje naopak obsahová oblast, kterou považujete za méně užitečnou pro váš profesní život?

Příliš nevyužívám vysokoškolskou matematiku či fyziku, ale tímto předměty nechci v žádném případě znevažovat. Byly to právě tyto dva předměty, které mi pomohly rozvíjet mé logické myšlení, chápat a tvořit logaritmy a naučily mě z abstraktních věcí odvozovat konkrétnosti.  

Proč byste doporučil studovat studijní programy na katedře Ekonomiky a systému řízení svým následovníkům?

Studium na této Katedře bych doporučil hned z několika důvodů. Mezi zásadní patří především osobní přístup učitelů ke studentům, vysoká kvalifikovanost vyučujících, praktické činnosti (praxe) v rámci studia, všeobecný přehled získaný studiem, široká škála uplatnění po úspěšném dokončení studia.

OBOR EKONOMIKU A ŘÍZENÍ V OBLASTI SUROVIN JSEM SI VYBRAL, PROTOŽE MI PŘIPADAL PERSPEKTIVNÍ.

Přinášíme Vám další rozhovor s naším absolventem. Tentokrát na otázky FB 545 odpovídá Ing. Ondřej Čermák, Ph.D., který po ukončení Obchodní akademie v Opavě rozhodl studovat obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin na fakultě HGF, VŠB-TUO, jehož přímým pokračovatelem je dnešní program Ekonomika surovin.

Pane doktore, děkuji, že jste našel čas na krátký rozhovor. A protože se říká, že čas jsou peníze, pojďme na první otázku (y). Vím, že jste po studiu nastoupil do společnosti AUSTIN DETONAR s. r. o. Společnost má amerického vlastníka a tradičním výrobcem iniciačních systémů pro průmyslové trhací práce. Jakou pozici ve společnosti zastáváte a co je náplní práce?

Ano je to tak jak říkáte. Já jsem do společnosti nastoupil v roce 2012 těsně před ukončením mého doktorského studia na pozici obchodního zástupce pro regiony Balkán, Pobaltí, Ukrajina a Afrika. S cílem rozvíjení obchodních příležitostí a získávání nových „kšeftů“. Po dvou a půl letech jsem změnil pozici z obchodního zástupce na technickou podporu zákazníka a můj záběr co se týče pracovních cest a teritorií se rozrostl na celý svět. V kontaktu se zákazníky jsem dennodenně, jen neřešíme „handl“ ale technické záležitosti, optimalizace trhacích prací, volbu nejlepšího produktu, atp.

Co Vás vedlo k rozhodnutí spojit svou kariéru s Vaší společností a věnovat svým způsobem atraktivní oblasti?

Před ukončením mého doktorského studia (obor Hornictví) kontaktovala společnost Austin Detonator s.r.o. mého vedoucího s dotazem zda nemá někoho vhodného do jejich obchodně technického týmu. Jelikož jsem studoval ekonomický obor a také obor hornický viděl jsem tuto nabídku, jako ideální příležitost, kde všechny znalosti nabité během studia dobře upotřebím. Přihlásil jsem se a vyšlo to.

Proč jste rozhodl studovat obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin?

Tento obor mi připadal být perspektivní z několika důvodů. Jako absolvent Obchodní akademie jsem v té době dobře věděl, že ekonomů, účetních a statistiků je ve firmách dost. Tedy, že uplatnění na trhu práce s čistě ekonomickým vzděláním nebude jednoduché. Z toho důvodu jsem volil obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin, jelikož nabízel nejen ekonomickou stránku věci, ale i např. náhled do managementu a hlavně obsahoval praktické předměty technického zaměření, konkrétně hornictví. Co si budeme povídat, každý chce auto, dům, počítač, chytré hodinky, sluchátka, atd. a na všechno jsou potřeba zdroje, tedy konkrétně ty nerostné zdroje. Těžit se bude stále a to i přes snahy zapojení velkého množství obnovitelných zdrojů i recyklace, protože ne na vše se recyklovaný materiál hodí, nebo jej stále není dostatek.

Je potěšitelné sledovat úspěšnou kariéru našich absolventů, zvláště, je-li orientována na studovaný obor. Věřím, že i dnešní absolventi naváží na své předchůdce. Jako garanta oboru mě pochopitelně také zajímá, jak zpětně hodnotíte obsahovou náplň studia. O co se v praxi můžete opřít a co naopak jste ve studiu postrádal?

Znalosti nabyté během studia využívám téměř dennodenně. Ale které z nich jsou nejvíce na pořadu dne, se dá říci jen velmi těžko. Jako každá vysoká škola i můj zvolený obor mi dal dobrý základ a všeobecný přehled v daném oboru. Díky znalostem o fungování společností jsem se v prvních dnech v nové práci nemusel neustále ptát, co co znamená a jak co funguje. Znalosti z dobývání nerostných surovin nebo jejich úpravy využiji při diskusi se zákazníky, kterým musím zvolit nejlepší metodu rozpojení jejich horniny. Při analýzách či stanovení cen jsem využíval znalosti z ekonomických předmětů a statistiky. A tak bych mohl pokračovat.

Mezi předměty, které mě bavily, patřily technické předměty např. úpravnictví, povrchové i podzemní dobývání, geologie, ale také analýza rizik, obchod surovinami, management a statistika.

Větší důraz bych kladl na výuku jazyka, volbu kvalitních pedagogů, případně rodilých mluvčích. Doporučoval bych možná zařazení klidně dvou jazyků. Protože jak se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. A v dnešní době to platí o to více, jelikož jsou si lidé blíže a blíže a hranice mezi státy se smazávají. V moderním světě si jen s češtinou neporadíte. V tomto dosti pomáhá i program Erasmus, kterého jsem využil, takže určitě doporučuji v něm pokračovat a studentům doporučuji jeho využití.

Nebudu zakrývat, že FB545 přináší rozhovory s našimi absolventy nejen jako inspiraci pro stávající studenty, ale také pro uchazeče o studium. Rozhovory jsou zajímavé také pro mě, protože si můžu připomenout úspěchy našich absolventů a vidět, jak se jim daří. Proto na závěr našeho rozhovoru poslední otázka. Proč byste doporučil studovat studijní program „Ekonomika surovin“ svým následovníkům?

Jedná se o stále aktuální obor, který má i v dnešní turbulentní době své uplatnění. Pokud ne přímo v podnicích zabývajících se těžbou tak třeba v podnicích zabývajících se recyklací, protože jak se dnes populárně traduje, odpady jsou také zdroje, tedy suroviny. Dále díky své všestrannosti je program dobrým odrazovým můstkem i pro práci v ekonomických útvarech nespecializovaných podniků. Každý si v něm najde to své a to co jej bude posouvat do budoucna.

Jsem si vědom Vašeho pracovního vytížení a jsem upřímně rád, že jste si udělal čas. Děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně dalších pracovních úspěchů.

Také absolventi nového studijního programu „Ekonomika surovin „mohou mít zajímavou kariéru, jako jejich starší kolegové. Svou přihlášku ke studiu můžete podat elektronicky na: https://prihlaska.vsb.cz/uchazec/studium/6.

 Text a vedení rozhovoru: doc. Ing. Michal Vaněk, Ph.D.

STUDIJNÍ OBOR JSEM SI VYBRAL PROTO, ŽE KOMBINUJE EKONOMIKU S TECHNIKOU, COŽ OCEŇUJI HLAVNĚ VE SVÉ PRAXI.  

Začal nový akademický rok a FB K545 pokračuje v představování úspěšných absolventů. Tentokrát přinášíme rozhovor s naším absolventem Ing. Václavem Dorazilem, Ph.D.

Pan doktor nejprve na HGF VŠB-TU Ostrava studoval obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin, jehož přímým pokračovatelem je dnešní program Ekonomika surovin. Poté studoval 3 roky doktorský studijní program „Hornictví“.

Pane doktore, jsem rád, že jste si ve svém nabitém programu udělal čas na zodpovězení několika otázek. Jelikož pracujete na ředitelství státního podniku DIAMO ve Stráži pod Ralskem na pozici vedoucího odboru sanačních prací, je náš rozhovor veden distanční formou, což je trochu příznačné pro dnešní dobu.

Jak jste se vlastně po ukončení studia ocitl v podniku DIAMO a jakými pozicemi jste v podniku prošel?

S hornickým pozdravem „Zdař Bůh“ zdravím všechny studenty, absolventy a pedagogy na VŠB TU Ostrava.Ke státnímu podniku DIAMO jsem se dostal přes kolegu z VŠB TU Ostrava, který zde pracoval a přesvědčil mě, abych se přihlásil do výběrového řízení na pozici bezpečnostní technik (tehdy pozice na odštěpném závodě Těžba a úprava uranu ve Stráži pod Ralskem). Ve výběrovém řízení jsem uspěl a započal jsem kariéru bezpečnostního technika. Po cca dvou letech u s. p. DIAMO přišla nabídka na obsazení pozice vedoucího odboru sanačních prací na ředitelství státního podniku DIAMO a tuto jsem přijal.

Aktuálně tedy zastáváte vedoucí pozici. Co považujete v řídící práci za nejnáročnější?

Jako všude jinde je nejnáročnější práce s lidmi a nejinak tomu je i v mém případě. Naštěstí na DIAMU jsou skvělí lidé a odborníci, tudíž je zde dobrá atmosféra a kolektiv.

Jelikož pracujete ve státním podniku DIAMO a navíc na vedoucí pozici, lze předpokládat, že nabyté znalosti ve své praxi uplatníte. Přesto, pokud byste se ohlédl za svým studiem, jak byste hodnotil obsahovou náplň oboru. Jaké předměty nebo oblasti byly nejpřínosnější a naopak, co jste ve studijním plánu postrádal?

Každý předmět na studiu byl zajímavý, ale třeba deskriptivní geometrii jsem moc nemusel. J Naopak ekonomické a technologické předměty mě bavily velmi, a to díky vynikajícím pedagogům.

Přál jsem si již na studiích více návštěv v těžebních a zpracovatelských organizacích, neboť zde skutečně platí pravidlo „raději jednou sám vidět než stokrát slyšet“. Tehdy třeba navštívit těžbu uhlí na OKD a. s. bylo prakticky nemožné (z důvodu bezpečnosti apod.). Obávám se však, že dnes je situace prakticky stejná (z důvodu bezpečnosti, situace na OKD a COVID opatření).

Studijní obor mě zaujal právě kombinací ekonomických předmětů s předměty technologickými. Ještě větší zapálení pro hornictví ve mně vyvolal prof. Ing. Pavel Prokop, CSc. - legenda ostravského hornictví a můj vedoucí na doktorském studiu, kterému jsem nesmírně vděčný a děkuji mu.

Aktuálně připravuji nový studijní program, který bude navazovat na již akreditovaný studijní program „Ekonomika surovin“. Nově akreditovaný i právě vznikající studijní program reflektuje požadavek našich absolventů i stávajících studentů a jsou do studijního plánu zařazeny odborné praxe. Další exkurze potom studenti absolvují v rámci vybraných odborných předmětů. Rovněž jako garant programu budu usilovat o to, aby se na výuce podíleli odborníci z praxe.

Tak to je dobrá zpráva. Opravdu setkání s praxí je neocenitelné. V případě potřeby se na mne můžete obrátit a exkurzi na našich lokalitách pomohu zajistit.

Děkuji za nabídku. Určitě se ozvu. Na závěr našeho rozhovoru poslední obligátní otázka. Proč byste doporučil studovat studijní program „Ekonomika surovin“ svým následovníkům?

Těžební unie měla krásný slogan „bez nerostu nevyrostu“. V této větě je obrovská myšlenka a bude platná do konce planety, i když mnohé ekologické organizace tento fakt napadají. Obor „Ekonomika surovin“ v sobě skrývá nejen těžbu, zpracování a ochranu surovin, ale též ekonomickou stránku dobývání a zahlazování.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně dalších pracovních úspěchů.

Také absolventi nového studijního programu „Ekonomika surovin „mohou mít zajímavou kariéru, jako jejich starší kolegové.

Text a vedení rozhovoru: doc. Ing. Michal Vaněk, Ph.D.