Název projektu
Multidisciplinární výzkum magmatogenních a hydrotermálních ložiskových těles
Kód
SP2024/101
Předmět výzkumu
Projekt navazuje na SGS SP2023/089 „Multidisciplinární výzkum magmatogenních a hydrotermálních ložisek Českého masívu“. Magmatogenní až hydrotermální tělesa představují pestrou škálu horninových komplexů geneticky vázaných na podmínky synorogenní a postorogenní magmatické činnosti v Českém masivu a vnějších Západních Karpatech.
Velmi často tvoří významné ložiskové akumulace, které zahrnují celou řadu minerálních paragenezí vázaných na kontrastní horninové prostředí. Například jednoduché pegmatity bývají zdrojem kvalitních křemenných a živcových surovin nezbytných ve sklářském, keramickém a slévárenském průmyslu. Uvedené povětšinou jednoduché pegmatity bývají také zdrojem muskovitu, jehož uplatnění je rozsáhlé a zahrnuje především elektrotechniku. Více frakcionované pegmatity, typicky obohacené B, F a P mohou představovat lokální významné geochemické anomálie lehkých vzácných litofilních kovů (LILE) jako např. Be, Li, Cs, Rb, ale také typických HFSE – Ta, Nb, Zr, (REE) aj. Tyto tzv. kritické kovy jsou v současnosti nepostradatelnou a nenahraditelnou součástí mnoha moderních tzv. „high“ technologií a jejich zdroje jsou silně limitovány vzhledem k jejich celkovému chování a vystupování v horninách zemské kůry. Vzhledem k enormnímu růstu poptávky po nich, souvisejícímu se skokovým rozvojem technologií v posledních třiceti letech, jsou jejich stávající využitelné přírodní ložiskové zdroje limitovány a výhledově během několika desetiletí patrně neudržitelné. Proto charakterizace jejich krystalochemie, geochemie a distribuce do nejrůznějších minerálních asociací jsou jedním z klíčových faktorů jejich úspěšného vyhledávání.
Jejich charakter, úložné poměry a stavba jsou ověřitelné jednak v přirozených odkryvech, dále v důlních dílech anebo vrtným průzkumem. Další možností je využití geofyzikálních metod (protonová magnetometrie, elektrická odporová tomografie a dipólové elektromagnetické profilování).
Beryl-columbitové pegmatity silezika byly v minulosti předmětem řady odborných studií (např. Černý et al. 1992, 1995; Novák et al. 2003; Chládek a Zimák 2016; Chládek a Uher 2020; Chládek et al. 2020, 2021; Dolníček et al. 2020a, b). Distribuci a celkovému chování Be během magmaticko-hydrotermální etapy vývoje parentálních pegmatitů v sileziku se část autorského kolektivu (SCH) začala v posledních letech více věnovat. V rámci loňského SGS 089/2023 byly studovány texturní i kompoziční vztahy berylu a chryzoberylu a dalších Be-minerálů na příkladě známého sillimanitového metamorfovaného pegmatitu na Schinderhübelu u Maršíkova (Jimp - Rybnikova et al. 2023). Detailní výzkum takových paragenezí je nyní zaměřen na pegmatit D6e, k němuž přibudou další tělesa v okolí. V rámci loňského projektu SGS 089/2023 začaly být po více než 60 letech opětovně studovány jak úložné, tak strukturní až mineralogické rysy muskovitických a také beryl-columbit-(fosfátových) pegmatitů v prostoru Domažlic. Předběžné výsledky terénních a analytických prací přinesly nová data na geologické vystupování zejména pegmatitových těles Na Kole u Domažlic, tak také mineralogii, včetně početné primární i sekundární fosfátové asociace, která zasluhuje další výzkum. Navrhovaný projekt proto uvažuje také detailnější charakterizaci krystalochemie, geochemie, minerálních forem v této oblasti se vyskytujících fosfátů a to zejména fosfátů v prostoru pegmatitu Na Kole a známých těles u Otova. Jednou z klíčových otázek bude definovat chování a stabilitu fosfátů během magmatické až postmagmatické (hydrotermální, metamorfní ?) etapy vývoje mateřských pegmatitů.
Rok zahájení
2024
Rok ukončení
2024
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel